Popis
Váza z kolekce Flora
Sklářský designér František Koudelka (1930-1992) navrhl počátkem 70. let rozsáhlou kolekci dekorativního skla s názvem Flora, která kombinovala až šest barevných variant se sedmi různými tvary. Ve sklárnách v Práchni (Borské sklo, n. p.) ruční výroba navázala na Koudelkovu předchozí úspěšnou kolekci Karneval, která se vyznačovala přísnějšími geometrickými tvary a základními zářivými barvami s kontrastními barevnými cákanci.
Koudelka vědomě navázal hned na tři tradiční sklářské techniky, které byly v té době pozapomenuté, ale přitom nádherně vystihovaly estetiku nastupujících 70. let. Za prvé to bylo tango sklo zářivých teplých odstínů, které sklízelo úspěchy začátkem 20. století a spojujeme si jej hlavně s érou art déco. Pak to byla technika brokování, kdy se horká skelná hmota obaluje v barevných kuličkách - brocích, a také technika pěnového skla (známá už od antiky, proto se jí někdy říká antico), která se u nás sice dělala už řadu let ve Škrdlovicích, ale na výsluní ji v 70. letech opět vynesli kromě Čechů také Poláci a Skandinávci. Všechny tyto staronové sklářské trendy spojil Koudelka do jedné kolekce.
Kolekce Flora je poněkud střídmější než starší Karneval, tvary jsou organičtější a cákance se změnily spíše ve fleky. Autorův záměr byl takový, že každá ze šesti barevných kombinací bude mít zároveň své vlastní tvarosloví. V průběhu výroby ve sklárnách se však toto pravidlo přestalo dodržovat. Občas proto najdeme různé hybridy, dokonce spojení tvaru Flory s dezénem Karneval a podobně - to si ukážeme někdy příště.
Nicméně: základní barevné kombinace jsou tyto:
sytě modrá se žlutou
sytě modrá s červenou
lahvově zelená s červenou (moje oblíbená)
béžová s oranžovou
béžová s kanárkově žlutou
bílá s fialovou.
Tvary jsou tyto: tři vázy různé výšky, džbán s ručně tvarovaným uchem, hluboká mísa, žardiniéra, svícen, později i popelník a snad také dóza s víčkem. I zde se postupem času poměrně hodně variovalo, výrobky byly foukané z ruky, takže byly velmi tvarově proměnlivé, nemluvě o dekoru, který vlastně dovoloval, aby byl každý jeden výrobek svým způsobem unikátní.
Počátkem devadesátých let se František Koudelka vyrovnat se změnou režimu a ukončil svůj život sebevraždou.